Po změně vedení na radnici se může stát, že objevíte po svých předchůdcích účinné smlouvy, o kterých nikdo ze zastupitelů, případně radních nic neví a začnete se zabývat tím, co s takovými smlouvami, které nebyly řádně schváleny v příslušných orgánech obce, i když to zákon v době jejich podpisu vyžadoval. O existenci takových smluv zavazujících obec se můžete dozvědět třeba až od protistrany, která se začne domáhat plnění z takové smlouvy. Jak v takových případech postupovat?
V dané situaci existují rizika různého charakteru. Především to mohou být nároky na náhradu škody způsobené samotnou neplatností smlouvy, např. pokud nový “majitel” provede v dobré víře na “zakoupené” nemovitosti stavební úpravy a následně je zjištěna neplatnost smlouvy. Dále to mohou být nároky z bezdůvodného obohacení, či případně hmotná a trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob, které dané právní jednání v rozporu se zákonem učinily.
Zákon o obcích v ustanovení § 41 uvádí, že “Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.”
Předmětné ustanovení zakotvuje absolutní neplatnost právního jednání, které by bylo učiněno bez předchozího schválení radou obce případně zastupitelstvem. Je tedy v podstatě jasné, že pokud starosta, místostarosta, případně rada obce rozhodne o právním jednání, které náleží jinému orgánu a následně toto právní jednání realizuje, je takové jednání absolutně neplatné, tedy od počátku. Soudy mají zároveň mají povinnost k takové neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Citované ustanovení v současné podobě je v zákoně o obcích účinné od 1. 1. 2003, předtím byla daná neplatnost dovozována judikaturou, jedná se tedy o poměrně jednoznačnou oblast, kdy není v podstatě relevantní, kdy byla daná smlouva uzavřena.
V případě, že objevíte při výkonu své funkce podobného “smluvního kostlivce” doporučujeme nechat ihned provést právní rozbor dané smlouvy, především pak ověřit, zda byla smlouva řádně schválena v příslušných orgánech města. Ostatně - provedení smluvního auditu doporučujeme učinit jako jednu z prvních věcí po nástupu do funkce. Za prvé se tím seznámíte s aktuálním smluvním postavením obce a získáte potřebný přehled, za druhé tím můžete obci ušetřit mnohdy nemalé finanční prostředky. Pokud se prokáže, že smlouva nebyla řádně schválena, je bezesporu vhodné zahájit kroky k narovnání dané situace - především uvědomit o situaci protistranu a v případě, že tato neposkytne potřebnou součinnost, domáhat se narovnání soudní cestou, např. žalobou na určení vlastnictví, případně na vyklizení nemovitost.
Chcete vědět víc?
Mgr. Karel Huneš
Autor je právníkem ARROWS advokátní kanceláře. Specialista na obecní samosprávu, přestupkové právo a právo životního prostředí.
Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.