Co když je obec vyzvána k vrácení dotace?

Obce a města se často ocitají v dvojím postavení z hlediska dotací. Na straně jedné jako příjemci dotací a na straně druhé jako poskytovatelé dotací. V obou postaveních dochází zpravidla k nakládání s nikoliv nízkými částkami veřejných prostředků, a proto je třeba postupovat striktně dle požadavků zákona. Následující text popisuje situaci, kdy obec je v pozici příjemce dotace a dojde k porušení rozpočtové kázně.

Pochybení při čerpání dotace či po realizaci dotované činnosti často vedou ke krácení dotace či k výzvě k vrácení dotace ve výši až 100 %. Výše penále za prodlení s odvodem může snadno dosáhnout částky odvodu.

Jsou-li obce a města v postavení žadatelů, potažmo příjemců dotací, uplatní se na proces poskytování dotací zákonná úprava zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Dotací se podle tohoto zákona myslí peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.

Dotace z výše uvedených zdrojů budou zpravidla poskytnuty na základě smlouvy s poskytovatelem nebo na základě rozhodnutí. Dle § 14f odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech platí, že poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace, v přímé souvislosti s ní, porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nedodržel účel dotace, nebo porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě, když povaha pochybení nápravu neumožňuje (např. nelze-li dát dotovaný projekt do souladu s podmínkami). Výše částky navržené k vrácení dotace nebo její části musí být dle ust. § 14f odst. 4 stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5.

Dle tohoto ustanovení může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovit, že nesplnění některých podmínek podle § 14 odst. 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace, a to pevným procentním podílem či rozmezím. Pevný procentní podíl či rozmezí se musí vztahovat k celkové částce dotace, nebo k částce, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. Poskytovatel by přitom měl přihlédnout k závažnosti porušení rozpočtové kázně (dotačních podmínek) a vlivu na splnění účelu dotace. Často se však stává, že poskytovatel tato "méně závažná" porušení nestanoví, anebo se neuplatní na případ konkrétního příjemce, ačkoliv je zřejmé, že jeho porušení neohrozilo účel dotace. 

Pro příjemce je snad příznivější, když dojde ke krácení dotace ještě před jejím vyplacením, neboť ví, že něco není v pořádku a zpravidla dotovaný projekt nerealizuje. V horším případě dojde ke krácení až po čerpání dotace, realizaci dotované akce, kdy se vše jeví v pořádku, ale nedostatky odhalí až následná kontrola. V nejhorším případě pak příjemce dotace čeká nejen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 100 %, ale zároveň může být požadováno penále za prodlení s odvodem dle ust. § 44a odst. 10, které může dosáhnout výše samotného odvodu.

Proti opatření, kterým poskytovatel odmítne vyplatit dotaci nebo její část, je možné podat námitky (§ 14e odst. 2). Naproti tomu proti výměru, kterým finanční úřad dle daňového řádu vyměří odvod za porušení rozpočtové kázně, lze podat odvolání k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Není-li příjemce spokojen s rozhodnutím odvolacího orgánu, je legitimován k podání správní žaloby proti rozhodnutí. S ohledem na bohatou judikaturu a praxi finančních úřadů, jakož i Odvolacího finančního ředitelství, je nezbytné nechat odvolání vypracovat odborníkem na tuto oblast. 

Dojde-li ještě za čerpání dotace k zjištění porušení některé z podmínek příjemcem (obcí), je vhodné nečekat na kontrolu poskytovatele dotace, ale aktivně problém řešit. Jedině tak lze dosáhnout až nulového odvodu za porušení rozpočtové kázně a taktéž penále.

Chcete vědět víc?

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., advokát

Autor je advokát, odborník na smlouvy, smluvní vztahy a korporační právo. Je jedním ze zakládajících společníků ARROWS, advokátní kancelář

Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.