Kácení dřevin rostoucích mimo les

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zakotvuje ochranu dřevin před poškozováním a ničením (obecná ochrana), a to s výhradou přísnější ochrany (zvláštní ochrana), která se vztahuje např. na památné stromy. Zvláštní ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny se věnuje kácení dřevin. Právní úprava je postavena na povolovacím principu, tj. pro kácení dřeviny je třeba získat povolení, ledaže zákon upravuje výjimku pro zvláštní případy (dále je třeba vzít v úvahu zvláštní režim též např. podle vodního zákona - odstraňování náletových dřevin z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody).

S ohledem na funkci dřevin (protierozní působení, pozitivní vliv na udržování vody v krajině, estetický význam atd.) je nelegální kácení sankcionováno pokutou až do výše 20 tis. Kč u fyzických osob (jestliže jde o skupinu dřevin, tak je výše pokuty až 100 tis. Kč) a až do výše 1 mil. Kč u právnických osob a fyzických osob podnikajících. 

Z povolovacího režimu existuje řada výjimek. Povolení tak není nutné ke 1) kácení dřevin z důvodů pěstebních, 2) ke kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, 3) k odstraňování dřevin v ochranném pásmu elektrizační a plynárenské soustavy nebo zařízení k rozvodu tepla, prováděné při provozování těchto soustav a zařízení, 4) k odstraňování dřevin k zajištění provozuschopnosti železniční dráhy a plynulého a bezpečného provozu na ní, 5) ke kácení dřevin z důvodů zdravotních, 6) kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou, 7) ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Podrobnosti k těmto možnostem kácení upravuje vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, dále je třeba vzít v úvahu příslušná ustanovení např. vodního či energetického zákona, jakož i závěry judikatury.

Pro výše uvedené výjimky pod body 1) až 5) platí ohlašovací režim. Platí povinnost kácení oznámit příslušnému orgánu (obecní úřad obce s rozšířenou působností, popř. Agentura ochrany přírody a krajiny nebo správa národního parku, popř. újezdní úřad), a to písemně a nejméně 15 dnů předem. Orgán ochrany přírody může oznámené kácení v zákonné 15denní lhůtě pozastavit, omezit nebo zakázat, a to pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

Pokud jde o kácení dřevin kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou, citovaná vyhláška stanoví, že povolení se nevyžaduje (nejde-li o součást významného krajinného prvku, náhradní výsadby nebo stromořadí) pro a) dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2, c) pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro dosažení rychlé a vysoké produkce stromků nebo dřevní hmoty a s produkčním cyklem mezi sklizněmi do 10 let, d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.

V situaci, kdy bylo kácení dřevin provedeno, protože byl jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozila škoda značného rozsahu, platí povinnost kácení dodatečně oznámit, to do 15 dnů od provedení kácení. V oznámení není nutné dokládat vlastnické či jiné právo k pozemku, ale je nezbytné doložit skutečnosti, že bylo nutné využít postup kácení bez povolení, tj. že hrozilo reálné/akutní nebezpečí nebo škoda.

Žádost o povolení ke kácení dřevin musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat identifikaci území, kde se dřevina nachází, doložení vlastnického či jiného vztahu k pozemku, specifikaci dřevin a zdůvodnění žádosti. Předmětné údaje jsou nezbytné proto, že povolení lze vydat pouze, je-li zde dána existence závažných důvodů pro kácení a současně byl vyhodnocen funkční a estetický význam dřeviny. Účastníkem  řízení je žadatel, popř. další osoby podle správního řádu (např. další vlastníci pozemku, nebo další osoby, které by mohly být rozhodnutím přímo dotčeny na svých právech), dále obec, pokud o povolení nerozhoduje obecní úřad. Účastníkem se mohou za podmínek § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny stát též spolky. 

Jestliže je kácení dřevin součásti stavebního záměru (jedná se o rozhodnutí v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, prakticky si lze představit i další případy, kdy bude tento postup uplatnění), povolení kácení dřevin je součástí rozhodnutí stavebního úřadu o tomto záměru. Příslušný orgán ochrany přírody vydá namísto povolení o kácení dřevin závazné stanovisko, které je závazným podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu. Závazné stanovisko je přezkoumatelné teprve na základě žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu.

Vyhláškou je stanoven požadavek, aby kácení dřevin bylo zpravidla provedeno v období jejich vegetačního klidu, tedy v období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Tato podmínka se v povolovacím režimu stává součástí výroku rozhodnutí. Kácení dřevin je však možné povolit kdykoliv v průběhu kalendářního roku, je tedy vhodné žádost v předstihu připravit.