Kdo podává oznámení dle zákona o střetu zájmů?

Novela zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, přinesla před více než rokem nejen Centrální registr oznámení, ale též mnoho novinek v oblasti podávání oznámení veřejným funkcionářem. Některé z nových povinností přitom poprvé dopadnout až na nyní zvolené členy zastupitelstev, kteří splňují definici veřejného funkcionáře. Půjde o všechny uvolněné členy zastupitelstva a neuvolněné starosty, místostarosty a členy rady. Ti budou muset podávat vstupní, průběžné a nakonec i výstupní oznámení. Nyní končící veřejní funkcionáři by neměli zapomenout na podání výstupního oznámení.

V případě nedodržení lhůty pro podání vstupního, průběžného a výstupního oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech a závazcích, může veřejný funkcionář dostat pokutu až 50 tis. Kč. Ministerstvo spravedlnosti přitom eviduje celkem 7 568 veřejných funkcionářů, kteří přes výzvu nesplnili své povinnosti za rok 2018, za což s nimi bude zahájeno řízení o přestupku.

S nabytím účinnosti zákona 14/2017 Sb. mají veřejní funkcionáři povinnost tato oznámení podávat ve formě tzv. vstupního (§ 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů), průběžného (§ 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů) a výstupního (§ 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů) oznámení. V první řadě je obec povinna zapsat do Centrálního registru oznámení ukončení a zahájení výkonu funkce v případě všech veřejných funkcionářů, jimž zanikl nebo vznikl mandát v souvislosti s proběhlými volbami. Na zápis provedený obcí navazuje povinnost veřejného funkcionáře učinit příslušné oznámení, přičemž aktuální je nyní podání tzv. vstupního oznámení pro nové veřejné funkcionáře a výstupního oznámení pro funkcionáře, kteří výkon funkce ukončili.

Povinnost podávat oznámení se přitom týká i těch funkcionářů, kteří podali oznámení v předchozím funkčním období a ve výkonu funkce pokračují.

Rozsah jednotlivých oznámení stanoví zákon o střetu zájmů v ust. § 12 odst. 1, 2 a 3, přičemž pro zjednodušení lze konstatovat, že oznámení o činnostech se týká převážně pracovních a podnikatelských aktivit, mediálních aktivit a výkonu služebního poměru. Oznámení o majetku se týká majetku nabytého před výkonem funkce a majetku nabytého v průběhu výkonu funkce. Oznámení o příjmech a závazcích pak obsahuje příjmy či závazky (dluhy, úvěry), které převyšují zákonem stanovenou hranici a neuvádí se v oznámení o majetku.

Že podávání oznámení dělá potíže velkému množství veřejných funkcionářů, vyplývá z aktuální tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti, které spravuje Centrální registr oznámení, jeho obsah, řeší přijaté podněty a žádosti. Ministerstvo spravedlnosti upozorňovalo již v průběhu roku 2018, že do 30. 6. 2018 byli veřejní funkcionáři povinni podat vstupní oznámení mimořádné (dle přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.), pokud jde o veřejné funkcionáře, kteří byli ve funkci ke dni 1. 9. 2017 nebo ji zahájili v průběhu měsíce září 2017, nebo oznámení průběžné, pokud jde o veřejné funkcionáře, kteří byli ve funkci ke dni 1. 9. 2017 nebo ji zahájili v průběhu měsíce září 2017, kteří v rozporu se svou zákonnou povinností neučinili oznámení mezi 1. 10. 2017 a 30. 11. 2017, nebo pokud jde o veřejné funkcionáře, kteří zahájili funkci v období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017. Přesto zůstalo 7 568 veřejných funkcionářů, kteří oznámení přes výzvu nepodali, a jejichž pochybení ministerstvo postoupilo k přestupkovému řízení, za což jim hrozí pokuta od 1 do 50 tis. Kč.

Na nově zvolené veřejné funkcionáře již naplno dopadá povinnost podávat vstupní, průběžné a výstupní oznámení, nikoliv mimořádné, jak tomu bylo po přijetí zákona v září 2017. S ohledem na hrozící pokutu a na fakt, že ministerstvo spravedlnosti postupuje podezření z přestupku příslušným přestupkovým orgánům, doporučujeme hlídat si lhůty k podání oznámení. Lhůta činí v obvyklých případech 30 dnů od okamžiku, kdy dojde k zápisu veřejného funkcionáře do registru. K zápisu by přitom mělo dojít do 15 dnů od zahájení nebo skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře.