Musí obce udržovat účelové pozemní komunikace v "dobrém stavu"?

Pozemní komunikací je podle zákona č. 13/1997 Sb. dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Zákon dále rozlišuje pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. 

 

Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

Nedostatečná péče o obecní veřejné účelové komunikace je zejména špatnou vizitkou obce, v krajních situacích může vést k odpovědnosti za škodu.

Podoba účelové komunikace není zákonem dána. Prakticky může jít o vyjeté koleje na zemědělské půdě nebo o štěrkovou zpevněnou cestu.

Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Vlastníkem tedy může být též obec jako právnická osoba.

To, zda v konkrétním případě jde nebo nejde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci neurčuje vlastnické právo k pozemku nebo k tělesu komunikace, ale skutečný stav užívání této komunikace.

Z hlediska údržby pozemní komunikace je zásadní ustanovení § 9 ve spojení s ustanovením § 27 zákona o pozemních komunikacích. Obec jako vlastník místní komunikace je povinna vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Vlastník je dále povinen nahradit škodu vzniklou v důsledku závady na sjízdnosti či schůdnosti místní komunikace.

Pokud jde o údržbu účelové komunikace, zákon o pozemních komunikacích výslovně neupravuje povinnost vlastníka k její údržbě, a to ani ve věci zajištění sjízdnosti.

Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace je tedy povinen strpět její obecné - veřejné užívání (tomu odpovídá právo každého užívat pozemní komunikace v zásadě bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny; přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace ), ale povinnost o ni pečovat mu zákon o pozemních komunikacích neukládá.  

Je-li vlastníkem účelové pozemní komunikace obec, je možné dovodit její povinnost o ni pečovat v rámci povinnosti uspokojovat potřeby občanů obce. Tento závěr však nelze vztáhnout bez dalšího na každou veřejně přístupnou účelovou komunikaci, kterou obec vlastní.

Obec je odpovědná za péči o účelovou komunikaci též v rovině obecné (generální) občanskoprávní prevenční povinnosti. Obec může být povolána zakročit tak, aby nedocházelo k nebezpečným situacím pro jejich uživatele (za využití ustanovení § 2900 a 2901 občanského zákoníku). Současně však nelze požadovat, aby obec byla povinna předvídat každý v budoucnu možný vznik škody (i v tomto případě platí povinnost uživatele komunikace přizpůsobit její užívání stavu komunikace).

V souladu s ustanovením § 2902 občanského zákoníku by měla obec případný nebezpečný stav (pozemní komunikace) oznámit osobám, kterým může újma vzniknout. 

Jsou-li k tomu zákonné důvody, lze v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci.  Omezení přístupu na účelové komunikace upravují též zvláštní zákony jako např. zákon o ochraně přírody a krajiny. 

Péče o obecní účelové komunikace lze považovat za součást povinnosti obce uspokojovat potřeby občanů obce, k čemuž jsou obce povolány zákonem o obcích, jakož i za součást generální prevenční povinnosti. Občané, jichž se využívání účelových komunikací týká, mohou aktivně jednat o možných opatřeních ze strany obce, a to písemnou formou nebo osobním vystoupením na jednání obecního zastupitelstva.