Může zastupitelstvo zrušit rozhodnutí rady nebo starosty?

Autonomní rozhodnutí starosty obce či rady obce mohou být v jistých případech kontroverzní či nepopulární. Jestliže tyto orgány neprojednali předem své rozhodnutí se zastupitelstvem, neboť nešlo o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva, může se později ukázat, že zastupitelé mají na věc jiný názor a chtějí rozhodnutí starosty či rady zvrátit. Dává zákon zastupitelstvu nějaké možnosti?

Pokud rada nebo starosta, kde se rada nevolí, rozhodnou v mezích zákonem vymezené pravomoci a zastupitelstvo s tímto rozhodnutím nesouhlasí, má jisté možnosti jejich rozhodnutí zvrátit a zabránit dokončení projevu vůle navenek. Pokud by snad šlo o nezákonné usnesení orgánu obce v samostatné působnosti, hrozí zásah ministerstva vnitra a pozastavení výkonu takového usnesení či rozhodnutí. Při nečinnosti obce může ministerstvo podat soudu návrh na zrušení příslušného usnesení či rozhodnutí.

Jedná-li se o situaci, kdy v rámci své pravomoci rozhodne rada obce, ačkoliv s rozhodnutím nesouhlasí starosta, může tento využít své pravomoci vyplývající z ust. § 105 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Posléze jej předloží k projednání v zastupitelstvu obce. Jedná se obdobu práva veta.

Starosta nemůže nesprávné usnesení sám změnit, pouze jej předloží zastupitelstvu ke zrušení, případně ke kompletnímu projednání, nejde-li o vyhrazenou pravomoc rady, o které zastupitelstvo rozhodovat nemůže. Zajímavé bezesporu je, že důvodem pro pozastavení usnesení rady nemusí být přímo nezákonnost daného usnesení, nýbrž postačí pouze jeho nesprávnost, což je pojem značně subjektivní.

Nezbytné je rozlišovat, zda rozhodnutí ve věci spadalo do vyhrazené nebo „zbytkové“ pravomoci rady (dle § 102 odst. 3 zákona o obcích), neboť v případě vyhrazené pravomoci rady si nemůže zastupitelstvo rozhodování o věci přivlastnit. Pokud rozhodnutí spadá do vyhrazené pravomoci rady, může ho zastupitelstvo vždy pouze zrušit nebo potvrdit jako správné. Nemůže jej nahradit vlastním rozhodnutím, jak vyplývá z  ust. § 84 odst. 5 ve spojení s § 105 zákona o obcích. Po zrušení rozhodnutí rady se tak znovu věc vrátí k rozhodnutí radě.  

V ostatních případech, kdy si může zastupitelstvo věc vyhradit pro sebe a samo rozhodnout, je rovněž přípustný postup, kdy zastupitelstvo zruší nebo změní již přijaté usnesení rady i bez uplatnění výše uvedeného postupu.

Co se starosty týče, vykonává-li pravomoci, které by jinak příslušely radě, pak mohou být jeho rozhodnutí změněna nebo zrušena zastupitelstvem, neboť starosta nevykonává pravomoci jako vyhrazené. Problém nastává v případě vyhrazených pravomocí rady obce, které by si zastupitelstvo atrahovalo (přivlastnilo) a rozhodlo o nich na místo rady, např. o odvolání tajemníka obecního úřadu. Jednalo by se o přijetí nezákonného usnesení, jež bylo přijato orgánem, který nemá k přijetí pravomoci a výkon takového usnesení může v případě nezjednání nápravy ministerstvo vnitra pozastavit a navrhnout soudu jeho zrušení podle ust. § 102 odst. 2 a § 124 zákona o obcích.

Jestliže starosta nebude souhlasit s rozhodnutím rady, pozastaví podle § 105 zákona o obcích jeho výkon a předloží jej zastupitelstvu s návrhem na zrušení. Jedná se o operativní a velmi efektivní nástroj, který může vést k přehodnocení názoru radních, pokud jejich usnesení zruší zastupitelstvo s náležitým odůvodněním. Vliv na rozhodnutí radních může mít i veřejnost, která se na veřejném zasedání zastupitelstva může vyjádřit, zatímco na neveřejném zasedání rady nikoliv.