Odpovědné zadávání veřejných zakázek v otázkách a odpovědích I. část

Dne 1. 1. 2021 vešla v účinnost novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Zákon“), která mimo jiné definovala jednu (staro)novou zásadu, a to zásadu odpovědného zadávání. 

V tomto článku si nejprve rozebereme základní instituty veřejného zadávání a následně se blíže podíváme právě na výše zmíněnou zásadu odpovědného zadávání včetně uvedení praktických příkladů a návodu pro zadavatele, jak k otázce odpovědného zadávání přistupovat.

Co je to zadání veřejné zakázky? A co je to zadávací řízení?

Zadání veřejné zakázky je v podstatě uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem  a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout zadavateli dodávky, služby nebo stavební práce.

Zadávací řízení je potom formalizovaný postup výběru nejvhodnějšího dodavatele (nejlevnějšího, nejkvalifikovanějšího, či v kombinaci obojího), a to právě za účelem zadání veřejné zakázky. 

 

Co si tedy mohu představit pod pojmem zadavatel? Kdo to je a kdy?

Zjednodušené řečeno jsou zadavateli ve smyslu Zákona osoby, jež financují svou činnost z veřejných zdrojů (rozpočtů, obcí, krajů, České republiky, Evropské unie či cizích států). 

 Tyto si pak můžeme rozdělit do následujících čtyř skupin:

• Veřejní zadavatelé – Česká republika a její organizační složky, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, právnické osoby zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, ale zároveň neoplývají průmyslovou nebo obchodní povahou a jsou financovány nebo kontrolovány veřejným zadavatelem);
• Sektoroví zadavatelé – osoby vykonávající tzv. relevantní činnosti: dodávky plynu, provozování dopravních sítí, poskytování poštovních služeb);
• Dotovaní zadavatelé – nejsou definováni Zákonem, ale jsou to zadavatelé, kteří v konkrétním případě hradí dodávky, služby, nebo stavební práce z veřejných zdrojů (rozpočtu veřejných zadavatelů, Evropské unie či cizích států) více než z 50 %, nebo použijí více než 200.000.000,- Kč;
• Dobrovolní zadavatelé – osoby, které nejsou povinné postupovat dle Zákona, ale přesto podle zákona zadávací řízení zahájí.

 

Existují nějaké výjimky z povinnosti zadavatele postupovat podle Zákona?

Ano, Zákon předpokládá několik druhů výjimek, a to:

• Obecné výjimky – to jsou např.  plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření (COVID), právní služby při zastupování před soudy a jinými veřejnými orgány, úvěr či zápůjčka, nájem, či pacht nemovitých věcí atp.;
• Výjimky pro podlimitní veřejné zakázky – např. návštěvy ústavních činitelů, dodávky nebo služby související s poskytováním humanitární pomoci (např. v případě živelné katastrofy jako jsou povodně, tornádo atp.), zakázky, jejichž předmětem je nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy, kulturní památky nebo jiného předmětu kulturní hodnoty atp.;
• Veřejné zakázky malého rozsahu – to jsou veřejné zakázky na dodávky nebo služby v hodnotě do 2.000.000,- Kč bez DPH a na stavební práce v hodnotě do 6.000.000,- Kč bez DPH. 

I v případě výjimek však musí zadavatelé dodržovat zásady veřejného zadávání, přičemž jednou z nich je právě zásada odpovědného zadávání.

 

Co je to zásada odpovědného zadávání?

Zásada odpovědného zadávání je nová zásada v Zákoně, která ve své podstatě klade na zadavatele důraz, aby při zadávání veřejné zakázky:

• Získávali maximální hodnotu za peníze vytvářením prospěchu pro společnost a ekonomiku; a 
• Minimalizovali negativní dopady na životní prostředí.

Rozdíl od ostatních zásad u odpovědného zadávání spočívá v tom, že zadavatelé musí vždy zdůvodnit (např. v textu výzvy k podání nabídek), že se touto problematikou zabývali a jak.

 

Co je podstatou odpovědného zadávání?

Podstatou, respektive cílem zásady odpovědného zadávání je snaha racionálně využít vlivu, který mohou veřejní zadavatelé svou tržní silou na trhu uplatňovat. 

Veřejní zadavatelé totiž mohou prostřednictvím strategických a chytrých nákupů, podporou inovací a aspektů cirkulární ekonomiky napomoci řešení problémů, které by stejně museli řešit (a vynakládali by na ně další finanční prostředky).

Příklady:

Prostřednictvím odpovědného zadávání tak zadavatelé mohou například řešit následující (potenciální) problémy:

• Zadavatelé mohou například zvyšovat zaměstnanost (uplatnění na trhu práce) osob znevýhodněných na trhu práce, ať už se jedná o osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, mladé lidi či absolventy bez praxe, osoby po rodičovské dovolené, osoby ve věku nad 55 let, osoby bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací, osoby ze sociálně vyloučených lokalit atp.
• Odpovědným veřejným zadáváním je ale možné i nasměrovat rozvoj svého regionu, zejména pokud je zadavatelem subjekt územní samosprávy, může dát například podnět místním podnikům k zelenějším technologiím atp.

 

Má zásada odpovědného zadávání praktický dopad do procesu zadávání veřejných zakázek?

Ano, zadavatel musí ctít zásadu odpovědného zadávání již při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a rovněž i výběru dodavatele, a to za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Zadavatelé pak mají povinnost svůj postup ve vztahu k odpovědnému zadávání řádně odůvodnit.

 

Dopadá zásada odpovědného zadávání na všechny zadavatele?

Ano, Zákon nijak neomezuje, na jaký typ zadavatelů uvedená povinnost dopadá. Mají ji tak všichni zadavatelé včetně zadavatelů dotovaných, kteří se často rekrutují z řad soukromých subjektů.