Odpovědné zadávání veřejných zakázek v otázkách a odpovědích II. část

Dne 1. 1. 2021 vešla v účinnost novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Zákon“), která mimo jiné definovala jednu (staro)novou zásadu, a to zásadu odpovědného zadávání.

V tomto článku si nejprve rozebereme základní instituty veřejného zadávání a následně se blíže podíváme právě na výše zmíněnou zásadu odpovědného zadávání včetně uvedení praktických příkladů a návodu pro zadavatele, jak k otázce odpovědného zadávání přistupovat.

Jaké oblasti by měl tedy zadavatel při zadání veřejné zakázky hodnotit a následně odůvodnit?

Oblasti odpovědného zadávání jsou v zásadě tři, a to:

• Zásada sociálně odpovědného zadávání;
• Zásada environmentálně odpovědného zadávání;
• Zásada využití inovací.

 

Co si můžu představit pod zásadou sociálně odpovědného zadávání?

Postup, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou.

Základními cíli sociálně odpovědného zadávání jsou:

• Podpora zaměstnanosti znevýhodněných na trhu práce;
• Podpora vzdělávání, praxe a rekvalifikace;
• Podpora důstojných pracovních podmínek;
• Etické nakupování;
• Podpora účasti sociálních podniků;
• Podpora přístupu malých a středních podniků;
• Férové dodavatelské vztahy.

 

Jak může zadavatel docílit podpory zaměstnanosti znevýhodněných na trhu práce?

Zadavatel může ve veřejných zakázkách, u nichž předpokládá vznik nových pracovních míst, požadovat, aby dodavatel zapojil určitý počet či procento osob znevýhodněných na trhu práce či obecně dlouhodobě nezaměstnaných do plnění veřejné zakázky.

Existuje přitom široká škála skupin osob znevýhodněných na trhu práce (např. osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, osoby nekvalifikované či s nízkou kvalifikací, osoby starší 55 let, absolventi, osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a další).

Zadavatel tak může napomoci, aby se na plnění veřejné zakázky podílely i osoby, které jinak stojí mimo pracovní trh a aktivizovat tak osoby z vybraných sociálně ohrožených cílových skupin.

Příklady: 

• Zadavatel si může například vyhradit, aby nejméně X % osob z celkového počtu pracovníků vybraného uchazeče, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, pocházelo z řad osob se zdravotním postižením.
• Dále si zadavatel může například vyhradit, aby například při poskytování služeb ostrahy v objektu náležejícím zadavateli byly zaměstnány osoby starší 55 let.

 

Jak může zadavatel podpořit vzdělávání, praxi a rekvalifikaci osob na trhu práce?

Zadavatel si může klást podmínky ve vztahu ke zvýšení odbornosti osob znevýhodněných na trhu práce, což zároveň povede k lepší uplatnitelnosti těchto osob na trhu práce po skončení veřejné zakázky (například v podobě rekvalifikace zaměstnance). Půjde typicky o situace, kdy dodavatel v souvislosti s plněním veřejné zakázky vytváří nová pracovní místa, například pro méně kvalifikované nezaměstnané osoby či osoby jinak znevýhodněné na trhu práce, kterým může zvýšení kvalifikace dopomoci k lepšímu uplatnění na trhu práce.

Příklady:

• Například se může jednat o zvyšování atraktivity některých oborů, kdy zhotovitel stavby umožní exkurze žákům místních škol, kde se žáci mohou seznámit s praktickým využitím matematiky či fyziky.
• Dále může jít například o stáže pro vysokoškolské studenty vybraných oborů, například u zhotovitele projekčních prací, kdy si zadavatel vymíní podmínku, aby se na plnění zakázky podílel čerstvý absolvent.

 

Jak může zadavatel zajistit důstojné pracovní podmínky?

Zadavatel může zejména akcentovat dodržování všech předpisů v oblasti pracovněprávní, zaměstnanosti a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dodržování důstojných pracovních podmínek.

Tato potřeba vyvstává zejména v rámci realizace zakázek (služeb a stavebních prací), kde je využívána nekvalifikovaná práce, práce zahraničních pracovníků apod., tj. např. stavební dělníci, uklízečky, pracovníci ostrahy.

Příklady:

• V rámci přípravy veřejné zakázky na úklidové služby si může zadavatel klást za cíl vybrat dodavatele se stabilními týmy spokojených zaměstnanců, přičemž stabilitu týmu úklidových pracovníků dokáže zajistit nejlépe důstojná výše mzdy. A protože výše mzdy pracovníků se odvíjí od celkové nabídkové ceny, může zadavatel při zadání zakázky na úklidové služby klást velký důraz na kvalitu nabízených služeb, a naopak stanovit hodnotící kritériu „kvality služeb“ velkou váhu (např. 45 %).
• Je rovněž vhodné spojit proklamaci o záměrech zadavatele v zadávací dokumentaci a nápravná a/nebo sankční ujednání ve smluvních podmínkách. Skutečnost, že nedodržování těchto podmínek může vést k uplatnění sankcí ze smlouvy či v konečném důsledku k odstoupení od smlouvy, dodavatele nesporně motivuje zajistit dodržování těchto podmínek.

 

Co znamená etické nakupování?

Při tzv. „etickém nakupování“ se ptáme na to, za jakých podmínek je zboží vyráběno, přičemž jsou sledovány především pracovní podmínky osob podílejících se na výrobě či produkci, ekologičnost řešení výroby zboží.

Lze využít systémy certifikace FAIRTRADE, výrobky členských zemí World Fair Trade Organisation – WFTO, spolupráce s organizací Electronics Watch, výrobky členů Fair Wear Foundation – FWF, GOTS.

Příklady:

• Zadavatel si v rámci veřejné zakázky na dodávku textilu může zvolit za cíl nakoupit zboží, při jehož výrobě nebyly porušovány vybrané problematické pracovní podmínky (nucená práce, dětská práce, nebezpečné a zdravotně závadné pracovní podmínky, absence platných pracovních smluv).
• Zaměřit se přitom může na fázi výroby textilu, při které dochází k řadě shora uvedených excesů. Smlouvu pak může uzavřít například jen s dodavatelem, který prokáže splnění požadavků na etickou výrobu předložením čestného prohlášení o dodržování požadovaných podmínek, včetně identifikace výrobce, značku a uvedení adresy továrny (továren v případě využití více míst pro různé fáze výroby), v níž fakticky probíhá proces výroby.