Právo občanů vyjádřit se na zastupitelstvu a důsledky jeho omezení

Zákon o obcích jednoznačně stanoví, že zasedání zastupitelstva obce je vždy veřejné (§ 93 odst. 3 zákona o obcích). Veřejnost zasedání nelze nijak omezit, a to ani např. z kapacitních důvodů. Jako veřejnost se zasedání může účastnit kdokoliv. Obecní úřad je povinen informovat o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce, a to vždy alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce a kromě toho ji může uveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pozvánka na zasedání zastupitelstva se proto často objevuje i na jiné veřejné vývěsce, webových stránkách či v obecním zpravodaji.

Občané obce mají v souladu s § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a současně je hlášena v obci k trvalému pobytu.

Právo vyjádřit se na zasedání zastupitelstva obce nabývá občan obce, který dosáhl 18 let věku. Shodné oprávnění má též fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost. Totéž oprávnění je, za podmínky, že tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, přiznáno též cizímu státnímu občanovi, který dosáhl věku 18 let, a je v obci hlášen k trvalému pobytu.

Zákonný nárok na vyjádření má člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje. Dalším osobám může být vyjádření na veřejném zasedání zastupitelstva umožněno, ale není to povinnost obce.

Právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem přísluší pouze občanům obce (i cizincům s trvalým pobytem v obci) a fyzickým osobám, které vlastní na území obce nemovitost. Ostatní veřejnost má pouze právo účastnit se jednání. V případě nezákonného omezení, přerušení či neumožnění vystoupení se může dotčená osoba domáhat ochrany svých práv zásahovou žalobou proti obci.

Pokud se občan obce v konkrétním případě domnívá, že bylo porušena jeho práva podle zákona o obcích ve věci vyjadřování se na zasedání zastupitelstva, je na místě, aby využil nápravu, kterou právní řád umožňuje.

V prvé řadě může dát podnět k řešení věci vedení obce, potažmo přímo zastupitelstvu. Pokud obec nezjedná nápravu, lze se obrátit na Ministerstvo vnitra, které vykonává dozor nad činností obcí v samostatné působnosti. Pro rozpor se zákonem může být pozastaven výkon usnesení zastupitelstva, či navrženo jeho zrušení, což se bude týkat především jednacího řádu, kterým se upravuje průběh zasedání.

Nemožnost vyjádřit se na zastupitelstvu lze za splnění určitých podmínek vnímat jako nezákonný zásah podle ustanovení § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Podle předmětného ustanovení může každý, „kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“ Kumulativně musí být splněny všechny podmínky uvedené v citovaném ustanovení.

Podle aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2018, čj. 6 As 48/2018-35 by podle okolností mohl být nezákonným zásahem postup, kdy není konkrétnímu jedinci umožněno realizovat právo vyjádřit na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem své stanovisko k projednávané věci. Musí jít o „neumožnění“ fyzické, výslovně sdělené, prosazené silou nebo technickým opatřením (např. vypnutí mikrofonu). Podle okolností může jít též o přehlížení. Naopak skutečnost, že předsedající při zasedání zastupitelstva obce nevyzve výslovně přítomnou veřejnost k vyjádření k programu, není sama o sobě nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s., neboť nepředstavuje přímý zásah do práv jednotlivce.

Zejména při projednávání nepříjemných a sporných bodů se může objevit snaha nepřipustit diskuzi veřejnosti. Legitimním důvodem může být skutečnost, že občan se nevyjadřuje k projednávanému bodu, čímž narušuje program jednání. Pro tyto účely je třeba mít na míru připravený jednací řád zastupitelstva.

Podrobnou úpravu postupu jednání obecního zastupitelstva včetně účasti občanů obce by měl stanovit jednací řád, jehož vydání předpokládá § 96 zákona o obcích. Jednací řád může obsahovat pravidla, která omezí projevy občanů časovým limitem a stanoví postup v případě, kdy se vznášené dotazy netýkají projednávané věci. Nový rozsudek Nejvyššího správního soudu potvrzuje silné postavení občanů obce při prezentaci jejich názorů na zasedání zastupitelstva. Proto je nutné jednací řád a případné omezení (i fyzické při jednání) posoudit s ohledem na vývoj judikatury.