Postavení starosty obce je určeno primárně zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Starosta podle § 103 obecního zřízení zastupuje obec navenek.
Plní úkoly vymezené v § 103 odst. 4 obecního zřízení, rozhoduje např. o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní též další úkoly stanovené mu zvláštními předpisy.
V době krizového stavu se jedná o úkoly stanovené zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Aniž by bylo na tomto místě hodnoceno opatření vlády samotné ve vztahu k činnosti územní samosprávy, je třeba zde upozornit na situaci uplatnitelnou kdykoliv, tj. nejen v krizovém stavu. Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty. Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce (§ 103 odst. 6 obecního zřízení). Role zastupitelstva je pro tento úkon nezbytná.
S ohledem na význam postavení starosty zdůraznilo Ministerstvo vnitra v reakci na usnesení vlády č. 274 ze dne 23. 3. 2020 (122/2020 Sb.), o přijetí krizového opatření týkajícího se jednání zastupitelstev obcí a krajů, že jedním z důvodů (nezbytného) konání zastupitelstva v době krize je volba starosty, popř. místostarosty.
Pokud jde o kompetence starosty v rámci krizového stavu, krizový zákon odlišuje postavení starosty obce s rozšířenou působností. Jemu je svěřena širší koordinační role pro příslušný správní obvod spočívající v řízení krizového štábu, organizaci připravenosti a řešení krizové situace.
Starosta obce pak zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací a samotné řešení této situace. Krizový zákon v § 22 stanoví, že při vyhlášení nouzového stavu starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce.
Podle § 21 krizového řízení starosta plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce s rozšířenou působností.
V době krizového stavu starosta obce (§ 21 odst. 3 krizového zákona): a)zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, d)zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.
Jak zdůrazňuje Ministerstvo vnitra
krizová opatření orgánů krajů a obcí nařizovaná v době nouzového stavu musí být vydávána v souladu a v mezích stanovených krizových opatření vlády a
orgány krajů a obcí nejsou oprávněny jakkoli rozšiřovat vládou nařízená krizová opatření, kterými je zasahováno do základních lidských práv a svobod.
Realizace opatření stanovených vládou přísluší podle § 14 odst. 6 krizového zákona hejtmanovi (zajišťovat provádění vládou stanovených krizových opatření v podmínkách kraje); hejtman je oprávněn též nařizovat opatření podle § 14 odst. 4 krizového zákona, avšak za podmínky, že vláda sama nepřijala obdobné krizové opatření.
Úkoly v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností dále řeší starosta obce s rozšířenou působností a řízení opatření na úrovni jednotlivé obce přísluší starostovi každé obce ve vztahu k jejímu území.
Jednotlivá opatření na regionální či komunální úrovni musí odpovídat krizovým opatřením přijatým na úrovni vlády, resp. podmínkám daným krizovým zákonem. Role starosty je především organizační a koordinační. Pokud by mělo dojít k vydání nařízení obce, kterým by se řešilo provedení konkrétního krizového opatření vlády (přitom musí být splněny zákonné podmínky pro vydání nařízení obce, viz § 22 krizového zákona), musí být v každém případě zachován rámec příslušného vládního opatření. Na úrovni obce je dále možné zvažovat např. poskytnutí dobrovolné pomoci (doplňující vládou nastavený systém uložené pracovní povinnosti či výpomoci), je-li k řešení krizového stavu vhodná, resp. nezbytná.
Chcete vědět víc?
JUDr. Tereza Snopková, Ph.D.
Autorka je právničkou ARROWS advokátní kanceláře. Specialistka na právo životního prostředí, veřejnou správu a obecní samosprávu.
Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.
