Stavební zákon byl schválen

Poslanecká sněmovna 13. července 2021 prosadila i přes nesouhlas Senátu nový stavební zákon k čemuž dopomohly hlasy komunistů, kteří v původním hlasování prohlásili, že v této podobě zákon nikdy nepodpoří. 

Co vše se vlastně s novým stavebním zákonem od roku 2023 změní? 

 

Nová soustava stavebních úřadů

Primárně bude zavedena zcela nová soustava stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě. Státní stavební správa, jak se nová soustava stavebních úřadů nazývá, bude organizována podobně jako ta finanční, tedy podle krajů s tím, že krajské stavební úřady budou dále mít územní pracoviště, která stanoví vyhláškou Nejvyšší stavební úřad. 

Prozatím tedy o státní stavební správě víme velmi málo - bude ji dotvářet úřad, který ještě neexistuje a prozatím je nejasné, ve kterých městech a obcich (kromě krajských a hlavního města Prahy) ty stavební úřady (územní pracoviště) vlastně budou sídlit. 

Princip jednotného řízení o povolení záměru

Zásadní změnu představuje odklon od dvojího systému řízení o povolování stavebního záměru (územní a stavební řízení) a zavedení principu jednotného řízení o povolení záměru (podobně jako u společného povolení dle současného zákona). 

Změna systému přezkumu stavebních povolení

Dále se významně změní systém přezkumu “stavebních” povolení, když odvolací stavební úřad bude moci rozhodnutí buď potvrdit nebo změnit, věc se tedy již nebude vracet zpět stavebnímu úřadu prvního stupně. Výrazně se taktéž omezují možnosti procesní obrany v řízeních vedených dle tohoto zákona např. omezením rozsahu odvolacích námitek, nebo zkrácením lhůt pro podání správní žaloby proti rozhodnutí. 

Výrazně se posiluje role tzv. plánovacích smluv. Nové se např. bude možné s obcí smluvně dohodnout na změně územního plánu. 

Digitalizace povolovacích procesů

Zákon přináší také digitalizaci povolovacích procesů zřízením informačních systémů např. portál stavebníka.

Lhůty pro vydání rozhodnutí

Změny ve lhůtách pro vydání rozhodnutí ve věci nejsou natolik zásadní, když bude nově zavedena lhůta k vydání rozhodnutí pro jednoduché stavby 30 dnů, v ostatních případech pak bude muset úřad rozhodnout ve lhůtě 60 dnů, pokud nepůjde o záměr, který vyžaduje posuzování jeho vlivů na životní prostředí (EIA), kde bude platit lhůta 120 dní. 

Institut předběžné informace

Zavádí se institut předběžné informace, který nahrazuje územně plánovací informaci. Zákon nově bude stanovovat rozsah informací, které bude stavební úřad povinen stavebníkovi na jeho žádost ke konkrétnímu záměru sdělit např. jaká nezbytná povolení a kolaudaci stavební záměr bude vyžadovat, jaké jsou podmínky a omezení dotčeného území, jaké jsou ve věci dotčené orgány nebo za jakých předpokladů bude možné záměru vyhovět, tedy jej povolit. 

Omezení vydávání závazných stanovisek

Omezuje se vydávání závazných stanovisek a celkově dochází k upozadění významu dotčených orgánů s tím, že i nadále platí v případě nedodržení 30 denní lhůty k vydání stanoviska tzv. fikce souhlasu. 

Přísnější postup vůči černým stavbám

Zavádí se také přísnější postup vůči černým stavbám, když nově bude muset stavebník takové stavby prokázat, že byl v dobré víře, tedy že stavbu nezřídil s vědomím, že je tento postup nelegální. 

Kdy zákon nabývá účinnosti?

Zákon jako celek nabývá účinnosti 1. července 2023, nicméně ustanovení zákona týkající se nové státní stavební správy nabývají účinnosti již 1. ledna 2022, logicky z důvodu nutnosti vybudování nové soustavy státní správy. 

Chcete vědět víc?

Mgr. Karel Huneš

Autor je právníkem ARROWS advokátní kanceláře. Specialista na obecní samosprávu, přestupkové právo a právo životního prostředí.

Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.