K čemu a jak se schvalují rozpočtová opatření?

V předchozích příspěvcích jsme se již několikrát dotkli pojmu rozpočtová opatření, který souvisí se změnou rozpočtu územního samosprávného celku. Doporučení pro předchozí projednání rozpočtového opatření ve finančním výboru zastupitelstva jsme uvedli v článku pojednávajícím o výborech. Rozebrali jsme i otázky možností jednání obce bez rozpočtového krytí, včetně rizika hrozby uložení pokuty. Nyní se podíváme na to, proč a jak se rozpočtová opatření schvalují a přijímají.

Neprovede-li obec změny schválené rozpočtu v souladu se zákonem o malých rozpočtových pravidlech, vystavuje riziku uložení pokuty až do výše 1.000.000 Kč za přestupek proti rozpočtovým pravidlům (podle ust. § 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).

Každý člen zastupitelstva dříve či později rozhoduje o schválení rozpočtu obce, neboť ustanovení § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vyhrazuje tuto pravomoc zastupitelstvu obce. Rozpočet by měl být schválen před 1. lednem rozpočtového roku (což odpovídá kalendářnímu roku), na který se schvaluje, jinak se financování územního samosprávného celku řídí pravidly rozpočtového provizoria, a to až do přijetí řádného rozpočtu, jak stanoví § 13 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Podle § 15 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, uskutečňuje územní samosprávný celek své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem. Je porušením zákona, hospodaří-li obec v rozporu se schváleným rozpočtem bez jeho změny. K takové situaci dojde typicky tím, že obec učiní právní jednání (např. uzavře smlouvu), jehož plnění není zohledněno ve schváleném rozpočtu, a již před samotným právním jednáním nedošlo ke změně rozpočtu v souladu s ust. § 16 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Právě odkazovaný § 16 v odstavci 2 říká, že změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Protože v průběhu rozpočtového roku bývá zpravidla více důvodů k přijetí rozpočtových opatření, a tedy nezůstane jen u jednoho, evidují (a označují) se jednotlivá rozpočtová opatření podle časové posloupnosti.

Jako rozpočtové opatření se označuje: [1] přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, nebo [2] použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, dojde-li jejich použitím k nárůstu celkového objemu rozpočtu, ale také se rozpočtovým opatřením myslí [3] vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, když tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.

Základním pravidlem je, že rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje, nikoliv zpětně!

Zákonnou výjimku tvoří pouze rozpočtově nezajištěné výdaje prováděné při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím (např. na základě rozsudku soudu) a při obdržení dotace před koncem kalendářního roku. V uvedených případech lze aplikovat zákonem přípustnout výjimku, kdy se nejdříve provede nezbytný nezajištěný (nekrytý) výdaj a až následně přijme rozpočtové opatření.

Závěrem je třeba nezapomenout na to, že schválené rozpočtové opatření se zveřejňuje obdobně jako schválený rozpočet, přičemž pro podrobnosti lze odkázat na § 11 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Územní samosprávné celky by neměly pravidla přijímání rozpočtových opatření podceňovat, a to jak z hlediska procesního, tak i z hlediska obsahového. Každou změnu rozpočtu je dobré předem projednat ve výboru (zpravidla finančním) a stanovit harmonogram přijetí, aby změna byla platná před zamýšleným právním jednáním. Přijetím rozpočtového opatření dochází ke změně rozpočtu, a platí tedy povinnost řídit se rozpočtem po této změně.